Popis vitrín

1. Sedlická přehrada

Vitrína je věnována výstavbě přehrady v průběhu 20. let 20. století. Její vývoj je představen  séríi fotografií dokumentujících postupné budování vodního díla v místech navazujících na soutok Hejlovky a Jankovského potoka.

2. Hydroelektrárna pod Sedlicí

Hydroelektrárna byla vystavěna na toku Želivky, ovšem více jak osm set metrů vzdálená od přehrady, ze které byla vedena voda pro turbíny podzemním tunelem. Výkon elektrárny byl zvýšen roku 1928, kdy byla osazena třetí turbínou. Zároveň se vznikem této, ve své době zcela zásadní stavby, byly vystavěny domy pro personál elektrárny. S elektřinou následně souvisí vznik elektrického vedení, které začalo nově měnit tvář krajiny, jak představí vystavená mapa

3. Přehrada pod Vřesníkem

Jako součást projektu výstavby Sedlické přehrady byla na konci 20. let 20. století vybudována rovněž tzv. Vřesnická (Malá) přehrada. Jejím úkolem bylo vyrovnávat nepravidelné průtoky vody pod elektrárnou.

4. Jiné využití přehrady

Přehrada jako taková změnila tvář krajiny. V průběhu 20. století byla využívána k různým účelům, nejvíce lákala turisty a školní výlety. Na konci 20. let 20. století pro nedostatek zkušeností s praktickým užíváním přehrady odložily úřady žádosti živnostníků o další využití tohoto díla.

5. Povodně

Povodně způsobené zimní rozpouští nebo letními lijáky představovaly výrazné nebezpečí pro obyvatele, kteří žili v těsném sousedství řeky. Ochrana formou protipovodňového systému není objevem počátku 21. století, ale navazuje na snahy po monitorování počasí od 19. století stejně jako na institucionálněji řízenou ochranu obyvatel. Na výstavě je představena především velká povodeň roku 1911 a 1942.

6. Voda obávaná a uctívaná

S vodou se pojí velké množství zvyků a pověr. Díky studiu tzv. národopisných dotazníků z Pelhřimovska bylo možné popsat tradice, které se v současné společnosti již nepraktikují, ovšem někdejšímu člověku měly zajistit úrodu, plodnost, zdraví a sílu. Naopak podoba vodníka, jehož si mnozí z nás vybaví, neodpovídala představě člověka 19. století. Neméně významné v rituálech člověka byly studánky a právě pramen na Křemešníku je reprezentován zápisy z 80. let 19. století. Interiér haštalské kaple skrývá fresku zobrazující pověst o vzniku zdejšího pramene.

7. Voda regulovaná

Přestože se ví o výrazných regulacích toků v průběhu druhé poloviny 20. století, často se zapomíná, že mnohé změny v toku řek a potoků byly provedené již na konci 19., resp. v první polovině 20. století. Jednou ze zregulovaných řek v těsném okolí města Pelhřimova se stala Bělá, na jejímž příkladě bude představen výrazný antropomorfní vliv na vodu.

8. Rybníky

V souvislosti s raným novověkem se často připomíná budování velkých rybničních soustav na Pardubicku či Třeboňsku. Rovněž i na Pelhřimovsku byly v tomto období založeny mnohé rybníky. Kladiny, jeden z největších rybníků na Pelhřimovsku založený v 16. století, bude představen v zápise z Knihy o koupi pelhřimovského panství. Jak ukázaly nedávné rozbory této archiválie, představuje kniha svým obsahem zcela unikátní pramen v rámci celé České republiky.

9. Znečištěná voda

Ochrana čistoty vody není výsledkem činnosti lidstva 21. století. O potřebě mít vodu čistou svědčí četné stížnosti lidí již z počátku 20. století při toku Bělé, jednoho ze dvou větších toků postižených průmyslovou výrobou. Znečišťování nebyla ovšem ušetřena ani Trnávka. O jedné z forem ochrany čistoty vody v 80. letech 20. století svědčí dokument, na jehož základě měla být prohlášena oblast Jankovského potoka rezervací. Jankovský potok byl považován za jedno ze tří míst výskytu perlorodky říční v rámci celé Československé republiky.

10. Voda sloužící

Význam vody jako zdroje energie je zcela zřejmý. Odraz významných staveb - mlýnů, pil je jedním z příkladů. Více prostoru je věnováno specifickým projektům, kterým byla valcha pod Petrovicemi na Želivce. Červenořečická papírna je připomenuta v předchozí vitríně věnované znečištění vody, ovšem zde je třeba ji zmínit jako zcela specifický průmyslový objekt na Pelhřimovsku. Voda nebyla jen zdrojem energie, ale naopak i prostředkem pro ochlazování potravin v podobě tzv. mlíčnic případně haltýřů, které lze dodnes vidět v prostředí venkova.

11. Voda využitá

Vodu člověk využíval i jako místo zdroje stavebního materiálu, písku, který byl těžen také pod Křelovicemi. Pod Křelovicemi se také nacházela zařízení na čerpání vody, kterými měla být voda dopravena na zemědělsky využívané plochy. Jak na tento stav reagovali další uživatelé vody z Trnávky, představí vystavený dokument. Naplaveniny přinášené jednotlivými toky jsou v současné době nežádoucí pro vodní dílo Švihov. Proto byla na přelomu 70. a 80. let 20. století vybudována nad Želivem přehrada Trnávka.

12. Studny, kašny a vodovod

Doprava vody blíže k člověku má dlouhou historii. V prostředí měst se jednalo nejčastěji o roury přivádějící vodu do kašen z blízkého prameniště, jak dokazují zápisy v městských knihách Pacova a Pelhřimova. Na venkově byli obyvatelé odkázáni na studně u domů či veřejné zdroje na obecním pozemku. Přímo do domů byla voda donášena v různých nádobách ještě v první polovině 20. století. Nakládání s takto "obtížně" dopravenou vodou bylo velmi rozvážné a šetrné. S budováním především gravitačních vodovodů vyvstávala otázka platby za vodu. Pelhřimovská rada vydala ceník, který reflektoval velikost domů a počet hospodářského zvířectva zásobeného vodou z vodovodů. Voda byla významným prostředkem hygieny již ve středověku a raném novověku, jak dokazují zprávy o "lázních" v Pacově z 15. století.

13. Voda a mosty

Významným prvkem v krajině jsou mosty. Právě ty poukazují na snahu člověka spojit dva "břehy" za účelem dopravy, lepší dostupnosti. Mnohé z nich představují zajímavá nebo významná architektonická díla, resp. jejich návrhy pochází od významných architektů své doby (most v Hořepníku). Snaha o "překročení" Želivky provází člověka žijícího v jejím okolí po celé jeho dějiny. Zcela raritní ve zdejší krajině je dvoupatrový Vojslavický dálniční most. Nelze opomenout i funkci vodních toků tvořících hranice územních celků. Zde je třeba upozornit na Jankovský potok, který po dlouhá staletí představoval hranici mezi čáslavským a táborským krajem, mezi panstvími a následně mezi okresy. Specifické je rozdělení obce Kletečná na dvě části, které ležely ve dvou různých politických okresech až do konce 50. let 20. století.

14. Voda a zábava

V souvislosti se změnou životního stylu ve 20. století přichází i změna vztahu k vodě. Rozšiřující se možnosti trávení volného času přivádí mnoho lidí k vodě za účelem relaxace, zábavy, odpočinku. Právě chaty se stávají nedílnou součástí okolí vodních děl. Ovšem jejich masový nárůst vedl správní orgány v 70. a 80. letech 20. století k organizaci a jisté regulaci výstavby. S výstavbou přehrady Trnávka vznikl i slalomový kanál. Ten patří doposud v rámci soutěží mezi jedny z obávaných kanálů nejen v České republice.

15. Voda a právo

Úprava právních vztahů k potokům a řekám má hluboké kořeny. Spory o využívání vody, o její svádění na náhon jednoho mlýna a tím i ubírání energie jinému zařízení poznamenaly nejedny sousedské vztahy. Proto výrazným okamžikem bylo založení tzv. vodních knih v 70. letech 19. století, do nichž měly být zaznamenávány veškeré právní vztahy k jednotlivým tokům a stavbám využívajícím vodu. Jejich nedílnou součástí byly i spisy a plány uložené dnes z části v pelhřimovském státním okresním archivu.